Petr Nárožný

Narodil se 14. dubna 1938 v Praze.

Už jako dítě hrál ochotnické divadlo v Osvětové besedě, po jedenáctiletce vystudoval fakultu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT a v roce 1968 byl promován inženýrem. V témže roce zároveň začal konferovat koncertní vystoupení skupiny Rangers, kde se poprvé uplatnil se svými komickými výstupy. Souběžně ale pracoval jako projektant, sdílel společnou kancelář s Pavlem Bobkem a ten jej doporučil do Semaforu.

V letech 1973-1980 působil v Semaforu a toto angažmá nastartovalo jeho kariéru. Miloslav Šimek po ztrátě Jiřího Grossmanna hledal nové herecké partnery a našel vhodné osobnosti v Luďkovi Sobotovi a právě Petru Nárožném. Jejich komické výstupy všem zúčastněným přinesly značnou popularitu.

V roce 1980 nastoupil Petr Nárožný do Činoherního klubu, kde působí dodnes. Na rozdíl od semaforských cholerických bláznů tady dostal větší herecké příležitosti, převážně v tragikomických rolích (hned v roce 1980 dostal hlavní roli v Hejtmanovi z Kopníku, dále hrál v Žebrácké opeře, Povídkách z Vídeňského lesa atd.)

Nesporný komediální talent a angažmá v Semaforu přivedly Nárožného brzy do filmových ateliérů a televizních studií. Jeho první role automobilového závodníka v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje (1974) logicky navazovala na obsazení hlavní role jeho divadelním kolegou Luďkem Sobotou. Od roku 1975 pak natáčel několik filmů ročně, v menších komediálních rolích jej můžeme vidět v řadě dodnes známých komedií, větší úlohy dostal ve filmech Parta hic (1976) nebo v muzikálu Jen ho nechte, ať se bojí (1977), s Ivou Janžurovou pak hrál v komedii Ten svetr si nesvlíkej (1980), v 80. letech pak hrál v řadě televizních pohádek, ale i v seriálech - Sanitka, (1984), Bambinot (1984), Hospoda (1996), Pojišťovna štěstí (2004-2010). Hlavní role získal ve filmech Já nejsem já (1985) nebo televizní „šéfovské“ sérii režiséra Hynka Bočana (1982-1989). Moderoval televizní pořady Zlatíčka (1998-2002), Komici na jedničku (2010-2011).

Kromě herectví se věnuje dabingu. Proslavilo ho také komentování animovaných filmů. Jeho hlas se dostal do podvědomí posluchačů především díky večerníčkům Mach a Šebestová nebo Žofka a spol.